Tak už sme tady kolem 20 dní a už sem toho zažil opravdu hodně .....
Akce o který sem psal už předtím jménem BlissFest byl opravdu kayak festival jak se patří, vyrazili
jsme v pátek večer po tréninku. Já jako vedoucí výpravy a řidič. Majda
zůstala v Alexandře a hlídala malou Lotte a Otise protože rodiče (Gordy a
Mary) jeli na rodinnou oslavu narozenin a tak byli moc šťastní, když já jim
vzal jedno dítě na Blissfest a mladší dva měla na starosti Majda. Jeli jsme asi 2 hodiny do Dunedinu to je
město na východním pobřeží a tam přespali u maminky Bena, což byl jeden člen
naší skupinky. Počasí v sobotu bylo hodně nepřívětivý, chviličku sluníčko
jenže se silným větrem a potom déšť a chvíli i sníh nebo teda spíš kroupy a
vítr ten byl celodenní. Nepříjemný to bylo hlavně proto, že jsme zůstávali u řeky
v lese ve věcech na vodu asi 6 hodin a byla vážně kosa.
Jakožto nezkušený „kyblíkář“ sem si jel užít první takovou
zkušenost a byl to nezapomenutelný víkend. Už ranní meeting byl pro mě
podívanou, sjeli se tam usměvaví týpci v takových módních výstřelcích, že
sem se proklínal že mi po třech fotkách došla v mobilu baterka. Byli
neskutečně fajn a i když sem jim rozumněl až když zjistili že nejsem zélanďan a
přestali mluvit kiwi angličtinou tak sem si s nima docela pokecal.
V sobotu byl na programu Giant slalom a potom boater cross. Přihlášených
bylo kolem 45 chlapů a holek asi 15 a k mému údivu ani jeden C1 …. Nejdřív
jsme vyřešili na meetingu kdo koho čim odveze na start a potom se jelo asi půl
hodiny takovou polňačkou a pak lesem kde se nechali auta s klíčkama
v zapalování a dobrovolníci je potom svezli zpátky. Chvíly sem váhal když
to auto mám půjčený ……ale když už sem byl atrakce jako cizinec a singlíř
nechtěl sem dělat ještě zagorku s klíčema. Navíc sem se tady přesvědčil už
hodněkrát že tady se opravdu nekrade.
Po opuštění aut nás čekal půlhodinovej pochod s lodí na
rameni k vodě a po vodě pak ještě 15 minut k „závodní trati“. Byl sem
opravdu rád že mám malinkatýho plasťáka na freestyle. Všichni ostatní měli
obrovský creekovky a vypadali dost zničeně když šlapali tu dálku. Trať potom
byla moc hezká, slalom spíš mezi šutrama a branky byly Teva vlajky kterých sem
se musel dotknout rukou. Nikdo nechápal mojí loďku a už vůbec ne že je to
singlovka. O to větší pak byla moje radost a jejich překvapení když sem skončil
6. A na 3.místo mi chyběli 3 vteřiny. Boater cross byl potom o 6 lodích na
startu v jedný lajně a postupovali dva. Heat 1 sem vyhrál a „dav“ na břehu
mě začal mocně povzbuzovat. No a v semifinále mě asi po dvou metrech od
startu odstavili na šutr a byl konec
dojel sem 4.
Neděle byla už na oceánu a konala se freestyle soutěž na
vlnách. Počasí bylo už docela jiný, krásný sluníčko a já neznaje jedinej trik postoupil
sem do 5ti člennýho finále =D Prostě sem se snažil všemožně točit do všech
směrů a převracel sem se zásadně přes špičku, a až mi došli všechny směry
zkoušel sem to samý hlavičkou pádla a nebo bez pádla. No a nemusim vám určitě
říkat že afterparty stála taky zato =) Moc fajn lidi tyhle kyblíkáři ….
Jinak stále pokračuje moje kariéra trenéra a mám už přes 30
dětí a je to vážně paráda. Pracovník ve fitku je ze mě úplně nadšenej že mu tam
každej den tahám jinou skupinku lidí a přemýšlí že nás příští sezonu bude
sponzorovat =). Je to vážně malý
městečko,některý lidi mě tu zastavujou
na ulici a ptaj se jak se mi tu líbí, že každej mě zná, že sem ten Pávl
z Evropy co umí pádlovat =) Už sem byl i v místních novinách…..
Štědrost zdejších lidí neustále pokračuje a už máme i
parádní kola na výlety. Majda zatím ještě ovoce nesbírá protože ještě není kde.
Ale dělá občas jiný brigádky jako hlídání dětí, hrála tenis s dětma a
uklízela u jedný maminky od mýho svěřence, jedna paní se ode mě v hospodě
dozvěděla, že Majda umí masáže a nabídla jí že by jí za to ráda zaplatila ale
to se jí zatím moc nechce asi?? =)
O víkendu byl závod někde vejš na jižním ostrově. Jméno
netuším, protože bylo neskutečně dlouhý a navíc Maursky. Bylo hrozně hnusný
počasí a já to omarodil. (Teď už je to dobrý, jak počasí tak rýmička). Seznámil sem se tam se dvěma fajn lidma jadna je reprezentantka Nového Zélandu Luuka Jones a druhý 3x vítěz SP Scott Shipley a zkusili jsme si zazávodit
v závodě hlídek spolu, byly to hodně sranda závody a moc fajn. Něco jako u
nás slalomy na paraplíčku.
To je zatím asi všechno, teď mě čeká pár týdnů trénování
v Alexandře a pak jedeme na další soustředění.
Žádné komentáře:
Okomentovat