Na tento příspěvek jsem si dlouho nemohl najít čas.... od února (kdy sem si ještě chrochtal na zélandu) uběhlo už dlouhých 9 měsíců.... Měsíců kdy se toho událo tolik, že sem nikdy nenašel sílu a odhodlání to sem zaznamenat. Možná ze strachu že něco vynechám =) …. Nicméně aktualizace je tady.
Možná bych mohl už pomalu zkoušet rekapitulovat kompletně celý rok a sezonu 2013 protože už nám z ní moc nezbývá....
Když se pokusím vybavit si nejdůležitější momenty tohoto roku, momenty co nejvíc ovlivnili můj život, vybaví se mi jako první bolestná zpráva o Michalovi, kamarádovi který nás opustil tak nečekaně...... Bohužel nebyla to jediná smutná zpráva tohoto roku. V srpnu tragicky zahynula další vodačka, další kamarádka a jako kdyby toho nebylo málo na začátku podzimu jsem se dozvěděl o nehodě dalšího kamaráda který už bohužel také není mezi námi. Dalo by se říct že je tenhle rok asi nejpos****jší vůbec. Udála se ale i spousta skvělých věcí a tak teď s odstupem času nemůžu sezonu 2013 hodnotit jen negativně.
Když jsem se vrátil ze Zélandu, sezona začala Českým pohárem na Špindlu. Byl sem na sebe hodně zvědavej, jak mi to půjde po návratu od Kiwíků. Měl sem i novou loďku a hrozně sem se z ní nadchnul. Byla o 2 kila lehčí a prostě celkově strašná raketa =) . Na startu sobotního závodu jsem cejtil naprosto novej pocit , respektive necejtil.... poprvé jsem se jen těšil až to zapípá a já vyrazim užít si svojí jízdu. Nervozita se vůbec nedostavila.... Ve stejnym duchu jsem odjel i nedělní závod a ze Špindlu jsem odjížděl spokojenej se svými výkony i když výsledky byly průměrný. Po týhle zkušenosti jsem začal hodně přemýšlet jestli ještě mám na to bojovat o stupně vítězů, když se moje cílevědomost a bojovnost úplně vytratila. Když potom přišla nominace a já odjel všechny závody s jízdama ze kterých sem měl dobrý pocit, ale ani náhodou nestačili na TOP 5 byl sem už prakticky rozhodnutej. BUDU JEZDIT UŽ JEN PRO RADOST..... Směs lenosti, starání se o výkony druhých (jako trenér mládeže) a ztráta dřívější chuti po vítězství, která na mě přišla na Zélandu se mě už nepustila. Navíc jsem se připravoval ještě jednou na roli kouče novozélandský repre na MS v Lipťáku.
Ještě před mým odjezdem na eurotrip s Kiwíkama jsem dostal nabídku od Járy Volfa, nově nastupujícího šéfa Dukly na post trenéra. Abych řekl pravdu moc sem neváhal =) Jen mě to ještě utvrdilo v tom že závodění už pomalu odzvonilo. Teda aspoň na tý „profesionální“ úrovni. Závodit jen tak budu, dokud mi to zdraví dovolí =). Než sem začal naplno fungovat jako trenér na Dukle, užil jsem si ještě červencový MS jako trenér Novýho Zélandu a po něm jsem strávil většinu času v Troji, kde jsem připravoval pár zahraničních závodníků na nadcházející MS v Praze. Byl sem rád že pořád můžu procvičovat angličtinu, i když José (singlíř z Venezuely) by radši kdybych mluvil španělsky, ale to umim bohužel pro něj si říct jen o pivo =D.
Při MS jsem dostal roli dokumentátora a komentátora. Dokumentoval jsem jen na moje GoPro takže to těžká práce rozhodně nebyla, zvlášť když jsem dostal visačku s neomezeným přístupem kamkoliv i do VIP zóny =). Komentoval jsem do ČT singlířky a v neděli jsem zaskočil Míru z MaD speakers a užil si neuvěřitelnou atmosféru z věže naproti hlavní tribuně. V momentě kdy mi Dan Stach ve výbuchu emocí kejval s celou věží a tribuna naproti burácela ženouce do cíle naše reprezentanty, jsem byl přesvědčenej že tohle je nejlepší sportovní zážitek mýho života. Mistrovství dopadlo skvěle jak určitě všichni víte, ostatně oslava po něm jako už tradičně taky.
Od října už se věnuju hlavně trenérský práci. Dostal jsem nastarost pár talentů a tak doufám že pode mnou půjdou nahoru. Teprv začínám a tak jsem trochu nejistej, ale nadruhou stranu dělám přesně to, co mám nejradši. Budu u vody dál, i když už pádlovat nepůjde a to sem si přesně přál.
Tolik asi k týhle první aktualizaci. Nebudu to přehánět, už tak je to dost dlouhý. =)
Takže Ahoj
Žádné komentáře:
Okomentovat