Teprve uplynuly necelé dva měsíce z roku 2015 a já už
nevím o čem psát dřív… =) Leden byl z poloviny strávený na běžkách, tu
druhou jsme pádlovali, hráli, tančili a připravovali se na únor, který měl být
už hlavně o vodním slalomu a odjezdem za teplejším počasím na tréninkový kemp
do Al Ainu.
Téměř celá moje skupina má stejný vrchol sezony, a to
dubnové MS juniorů a třiadvacítek v Brazílii. Protože se tento závod
kvapem blíží, tak nemůžeme čekat až se víc oteplí a musíme makat na vodě. Pádlování
v Čechách se občas zdálo být už „přitažené za vlasy“, když sem třeba na
závodníky přes vánici skoro neviděl, nebo branky měnily polohu ze svislé na
vodorovnou … Jsem až skoro hrdý na moje svěřenkyně a svěřence, kteří i
v tomto nečase jezdili, jako kdyby bylo počasí na koupačku a vesele se
převraceli pravidelně alespoň jednou-dvakrát týdně… někdy i dvakrát za trénink.
Holky samozřejmě statistiku vedou, ale kluci se taky můžou chlubit prvními
eskymáky sezony 2015. Otázkou zůstává jestli jsou opravdu tak zocelení, že i
v zimě jezdí riskantně jako v létě, leví, nebo já stavím kraviny a
mají mě za Herodesa…. Ale nebylo jen špatné počasí, občas se zdálo že si jaro o
hodně pospíšilo a svědčil o tom fakt, že i já jsem šel na vodu, ačkoli sem
říkal že dřív jak v květnu na vodu nevlezu.
Byla to paráda! Ruce si techniku ještě jakž takž pamatovaly,
dech stíhal a branky sem pořád trefoval, ale nohy … Ty si zvykly na roli trenéra
asi nejdřív. Zhruba tak 5 vteřin po zakleknutí do lodi už mi bolestí dávali
dost najevo, že tohle sme si nedomluvili… Nakonec sem je dokázal ignorovat (
s pár pauzama) dobrou hodinku a čtvrt, po které následovalo 10 minutové
vylejzání a škrábání se na břeh s nefunkčníma fajfkama plnýma mravenců.
Ale ničeho nelituju =) bylo to parádní poježdění !
Mám pořád větší a větší radost z toho, že se mi pomalu
rozrůstá skupina trénující v Praze. K holkám letos přibyl Adam,
nováček na dukle který si zařídil ve škole individuál a máme ho téměř každý
týden v Praze alespoň na 3, většinou ale i na víc dní. Je to prospěšný
řekl bych úplně všem. Pro Adama je to systematický trénink, častěji na divoký
vodě, kdy navíc není na vodě sám, pro holky je to prostě chlap ve skupině a
uvolněnější nálada na tréninku, a já nemám na vodě jenom baby… takže sebevražda
se odkládá na neurčito… ;-) K tomu všemu se ještě snaží Tomáš a Vojta Hegerovi
z Hradce přijet kdykoliv můžou na prodloužený víkend, takže potom mám
skupinu téměř perfektní.
Kromě pádlování se posledních pár měsíců věnujeme o dost víc
intenzivněji muzice v naší vodácké kapele Sjetý Noty. Už dřív sem psal že
jsme museli posílit v kapele řady, a s nynější bandou obrážíme
vystoupení daleko častěji než dřív… Může za to hlavně Láďa Vlček kterej domluví
ledacos. Třeba necelý týden staré vystoupení bylo na vsi Zahrádky a šlo o
Myslivecký ples. Pro nás nová zkušenost, kdy sme si kromě songů, který běžně
hrajem (některý sme teda hrát nemohli…) museli nacvičit i polky a valčíky.
Naštěstí tam bylo i dost mladších posluchačů takže se naše obavy, že budem
možná cenou do tomboly hned vedle střelenýho kance a srny rozplynuly po
odehrání prvních 4 songů a parket byl téměř plný. Tomu nahrával taky fakt, že
parket nebyl extra velkých rozměrů =) . Naše další hraní vypadá na nějaký jarní
závod ve slalomu a hrozně rádi by sme taky vystoupili na Wave festivalu
v létě v Českých Budějovicích. Organizátor Kuba Prüher už nám napsal
že s námi počítá a tak budeme celý červenec pilovat naše kvality.
Tuhle aktualizaci píšu 25.února v kraťasech, bez trika
a venku. Nejsem demonstrant hnutí za návrat léta ani blázen, ale už dva dny si
„válim šunky“ v Emirátech na soustředění. Odletěli jsme jako 9 členná
skupina v pondělí ráno a už za sebou máme dva tréninky na místním kanále,
kterej se nachází za městem Al Ain v nádherným areálu. Připojili jsme se
k ostatním Čechům, kteří tady už dávno pádlují. Tenhle areál funguje
teprve třetím rokem, ale každou zimu tudy projde snad každá reprezentace
vodních slalomářů. Budeme se tady tři týdny soustředit na pilování techniky a
formy na dubnový světový šampionát v Brazílii. Pro mě je to první
zkušenost s tímto areálem a třeba pro Adama to byla vůbec první cesta
letadlem. Nemohli sme z něj spustit oči při vzletu a občasných
turbulencích =) . Pokaždý se na nás podíval s obrovskýma očima kterýma se
ptal jestli je tohle normální, když viděl náš smích tak se celkem rychle
uklidnil, ale opakovalo se to při každý další turbulenci. Při vzletu řekl podle
mě tak 25 krát „ty vole hustý“. Pamatuju si ještě svojí první cestu letadlem a
probíhala asi dost podobně, takže sem se na jeho reakce docela těšil. Příjezdem
na ubytování a pohledem na náš baráček Adam dokonce rozjel něco jako vítězný
taneček, jeho radost asi umocnilo i to že sme cestou stavěli v KFC. Poprvé
je tu i Janička a musim říct že když sem viděl obtížnost kanálu tak sem měl o
ní trochu obavy, ale zatím zvládá všechny nástrahy trati dobře. Je dobře že si
eskymáky pilují průběžně celý rok ať je červen nebo leden, protože tady jich
bude zapotřebí =) Začali jsme hned se statistikou a vedeme si přehled kolik kdo
nasbírá obratů za následující tři týdny. Po prvním dni vede Monča se 4
eskymáky, pronásledovaná Adamem kterej má jen o jeden míň. Janička má zatím dva
a Kuba jezdí patrně pod svoje možnosti protože ještě nezvedal… =) Mám tu tyhle čtyři koně, společně s námi
letěl ještě Honza Vondra se třemi závodníky.
To by bylo pro dnešek vše co napíšu…
Fouky
Žádné komentáře:
Okomentovat